Odkud pochazi žito
Žito pochází pravděpodobně z oblastí střední Asie, ze Zakavkazska možná až z oblastí Tibetu a Pamíru. Je pravděpodobné, že rostlo jako plevel v pšeničných porostech a při setí pšenice ve vyšších polohách jako odolnější plodina v těchto porostech postupně převládlo, až se vyskytovalo v téměř čisté kultuře.
Archiv
Jak pěstovat žito
V České republice se žito vysévá od září až do poloviny října. Teplota, při které žito klíčí, se pohybuje okolo 1–2 °C. Vysévá se do písčitohlinité a hlinitopísčité půdy. Nejčastěji se pěstuje v horách v podzolových půdách – překoná i mírnou kyselost půdy.
Kdy se seče žito
V Česku a celém mírném pásu žně probíhají v létě, v období relativního sucha. Nejčastěji se sklízí od června do září.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem
Žito je výživnější než pšenice, ale hůře stravitelné. Obsahuje méně lepku, proto je chléb ze žita těžší než z pšenice. V žitu je spoustu pozitivních látek – obsahuje velký podíl aminokyseliny lysinu, beta-glukany a fenolové kyseliny. Je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové.
Archiv
Kde se pěstuje žito v ČR
Pěstuje se v jihozápadním Kapsku a v Severní Americe, ačkoliv pěstování mimo Evropu není zcela běžné. Žito se v České republice nejvíce vyskytuje v jižních, východních a západních Čechách a to hlavně v jejich podhorských oblastech.
Kde se nejvíce pestuje pšenice
Pšenice se pěstuje především v EU (151,6 mil. tun za 2017), Číně (129,77 mil. tun za 2017), Indii (98,51 mil. tun za 2017), Rusku (84,99 mil.
Co se vyrábí z žita
Ze zrna se vyrábí především mouka. Ta se používá v kombinaci s pšeničnou nebo samostatně pro výrobu pečiva. Konzumují se také žitné vločky, pokrmy z nich a naklíčená zrna, která jsou bohatým zdrojem vitaminů skupiny B, E, K, minerálů a prospěšných enzymů.
Jak dlouho trvají žně
Průměrná doba samotného pohlavního styku trvá podle nejnovějšího zjištění vědců něco málo přes pět minut.
Kdy začínají žně 2023
Multižánrový hudební festival Žněse uskuteční 3. června v porubském Pokladu. Žně zaručují nadžánrový výběr hudby od artového a etnojazzu, world music, světového folkloru, beat boxingu po mainstreamové kreace známých českých divadelních a filmových osobností.
Jak poznat ječmen a žito
Žito je úzce spjato s ječmenem a jejich rozlišení je obtížné. Žito má tendenci být delší a štíhlejší než ječmen nebo pšenice a vyznačuje se delšími vousy. … Žito se v Evropě hojně používá k výrobě chleba, piva a krmiv.
Jak poznat žito od pšenice
Žito je vedle pšenice druhou nejčastěji používanou obilovinou pro výrobu mouky. Zatímco pšeničné mouky jsou jasně bílé nebo lehce nažloutlé barvy, žitné mouky charakterizuje našedlá až šedohnědá barva. Nejčastěji se používají na výrobu chleba.
Co se dělá z žita
Zrno se používá na chlebovou mouku, jako náhražka kávy (melta), k výrobě perníků, jako krmivo či se z něho vyrábí alkohol (gin). Žito obsahuje lepek. Křížením žita a pšenice vznikl mezidruhový kříženec tritikále zvaný žitovec.
Kdy kvete žito
Kvete od května do června. Lichoklasy jsou čtyřhranné, směřující šikmo vzhůru (až skloněné), 2květé, vzácně 3květé se dvěma oboupohlavnými a jedním středním samčím květem.
Co se nejvíce pěstuje v ČR
Nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin zůstaly obiloviny, které v současnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z čehož 1,3 mil. ha činí každoroční výměra pšenice a ječmene. Od začlenění ČR do EU v roce 2004 je zabezpečována regulace trhu s obilovinami prostřednictvím společné organizace trhu (SOT).
Co se nejvíce pěstuje na Ukrajině
kukuřice: 50 % pšenice: 28 % slunečnicové produkty: 11 % jiné: 11 %
V čem je žito
Najdeme ho v pečivu i chlebu, z žitné mouky si můžeme připravit knedlíky nebo placky, žito lze zakoupit i jako celé zrno, které se dá použít místo klasické přílohy. Existují dokonce i žitné těstoviny. Žito je obilovina, kterou většina z nás konzumuje převážně ve formě žitného pečiva.
Kdy začnou žně 2023
Vyučování ve školním roce 2023/2024 začne ve všech základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích v pondělí 4. září 2023. Podzimní prázdniny stanovuje MŠMT na čtvrtek 26. října a pátek 27. října 2023.
Kdy se sklízí pšenice
Sklizeň pšenice probíhá obvykle od druhé poloviny července. Musí se sklízet v plné zralosti. Pokud je zralá pšenice vystavena opakovaně dešti, dochází ke snížení její kvality a tím pádem k jejímu znehodnocení. To je také hlavní důvod, proč se musí sklízet někdy i pozdě do noci.
Co to jsou obilniny
Obilniny jsou rostliny z čeledi lipnicovité, využívané, šlechtěné a pěstované především pro svá semena – zrna či obilky. Obilí, obiloviny, také cereálie slouží především k lidské výživě. Opylení je převážně větrosnubné. Obilovina ve formě obilky představuje hlavní produkt obilnin.
Jaký je rozdíl mezi obilím a Obilninou
Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna. Správně bychom tedy měli používat pojem obiloviny, užíváme-li tento termín ve vztahu k výživě člověka.
Kdy je nejvíce pylu
Obecně nejvíc pylu ve vzduchu bývá zaznamenáváno během jarních měsíců, kdy kvetou stromy, druhý vrchol pak představuje období kvetení trav, zpravidla červen.
Co se u nás nejvice pestuje
K základním produktům patří obilniny, které se pěstují na 55% rozlohy orné půdy.na celkové produkci se zhruba 1/2 podílí pšenice, pěstuje se po celé ČR, ale nejvyšší kvality a výnosů dosahuje v oblastech s nejpříznivějšími podmínkami-Polabí, Moravské úvaly.
Co se pestuje v Česku
Na více jak 50% osevních ploch se pěstují obiloviny (z nich převládá pšenice, dále ječmen, žito, oves a kukuřice). Následují okopaniny (brambory) a pícniny. Postupně narůstá produkce technických plodin – slunečnice, sója, řepka (často však na úkor jiných, pro místní region i půdní pokryv důležitějších plodin).
Kdy byla Ukrajina soucasti Ruska
V roce 1990 vyhlásila Verchovna rada Ukrajiny (parlament) suverenitu země, nezávislost pak byla oficiálně vyhlášena 24. srpna 1991 současně s rozpadem Sovětského svazu. Prohlášení nezávislosti bylo potvrzeno referendem o nezávislosti Ukrajiny téhož roku za podpory 90,3 % voličů.
Odkud přišli Ukrajinci
Počátky osídlování Ukrajiny. První stopy po lidských obydlích na území Ukrajiny se datují do doby před 150 tisíci let, kdy se do této oblasti dostali neandertálci, kteří sem přišli pravděpodobně z Kavkazu a Balkánského poloostrova.
