Koho co mě nebo mne
Skloňování zájmena já
1. pád (kdo, co) | já (Tento článek jsem psal já.) |
---|---|
2. pád (koho, čeho) | mě, mne (Napsali to i beze mě/mne.) |
3. pád (komu, čemu) | mně, mi (Přinesl mně/mi to.) |
4. pád (koho, co) | mě, mne (Potkali mě/mne tam.) |
5. pád (oslovujeme, voláme) | — |
Archiv
Kdo co koho co
Pády a pádové otázky
Pády | Pádová otázka (pomocná předložka) |
---|---|
1. pád nominativ | kdo, co |
2. pád genitiv | (bez, u, do) koho, čeho |
3. pád dativ | (ke) komu, čemu |
4. pád akuzativ | (o, na, za) koho, co |
Archiv
Koho co Jaký je to pád
Seznam českých pádů
dativ (ke) (komu, čemu) akuzativ vidím (koho, co) lokál neboli lokativ (na kom, o kom, na čem, o čem) instrumentál (s) (kým, čím)
Kdy se používá mě a mně
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Jaké jsou pády
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.
Kdy se píše saz
Nejčastější výrazy, které se tedy vždy píší s předponou s, jsou následující: Sklidit, schovat se, skonat, skončit, skoupit, spáchat, skoupý, spálit, spasit, splatit, splašit, splnit, spotřebovat, spořádat, sprovodit (ze světa), spropitné, stěžovat si, stmívat se, strnout, strávit, strpět, stvořit, stýskat si, stržit.
Jak se zeptat na podstatné jméno
Pokud určujeme pád podstatného jména, je lepší se vždy ptát celou pádovou otázkou, tedy kdo, co Místo jen kdo nebo co.
Jak naučit děti pády
Učitel nebo rodič vždy předříkává správnou podobu, aby si děti zapamatovaly pádové otázky ve správném pořadí. Děti baví otázky křičet a přitom skákat, mávat rukama apod. Pro děti s vizuální pamětí je dobré napsat pádové otázky na tabuli. Rytmizace jednotlivých pádů vede k lepšímu zapamatování.
Co je 3 pád
Dativ. Dativ (D, 3. pád) se pojí se slovesy ve funkci předmětu s významem prospěchu či neprospěchu, a to buď jako tzv. první objekt (např.
Jaký pád je v parku
skloňováníEditovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
dativ | parku | parkům |
akuzativ | park | parky |
vokativ | parku | parky |
lokál | parku | parcích |
Jak se správně píše Pomněnka
Pojmenování pomněnka vzniklo z ruského názvu „nezabudka“ (zabudnout – zapomenout), v květomluvě též darování pomněnky znamenalo „nezapomeň na mě“. Slovo je tedy i významově spjato se zmíněnou skupinou. Je tedy nutné psát vždy pomněnka. Stejně píšeme i slova příbuzná, např.: pomněnkový, pomněnkově, pomněnečka apod.
Co to je akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Co je 6 pád
Lokál (L, 6. pád) se v současné češtině vždy pojí s předložkami (o, na, v(e), při, po), v minulosti však existoval i bez předložek, jak o tom svědčí i nejstarší dochovaná česká věta: Pauel dal gest ploscoucih zemu, tj. Pavel dal v Ploškovcích zemi.
S kým nebo s kým
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Kdy se píšou velká písmena
Mezi 3 základní pravidla pro psaní velkých písmen patří následující: Vlastní jména (jména osob, měst, řek, států, organizací apod.) Vyjádření zvláštního vztahu k osobě či věci (v dopisech apod.) Začátek větného úseku (včetně nadpisů a titulků)
Jaký je pád u babičky
Obyčej ( 1. nebo 4. p.), u babičky ( 2. p.)….
Kterou pád
skloňováníEditovat
číslo | jednotné | |
---|---|---|
pád \ rod | mužský životný | ženský |
akuzativ | kterého | kterou |
vokativ | — | — |
lokál | kterém | které |
Jaký je rozdíl mezi druhým a čtvrtým pádem
Cvičení
1. pád | nominativ | Kdo Co |
---|---|---|
2. pád | genitiv | Koho Čeho |
3. pád | dativ | Komu Čemu |
4. pád | akuzativ | Koho Co |
5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Jaký je 4 pád
4. pád, akuzativ: (Vidím) Koho
Jak zní 4 pád
Cvičení
1. pád | nominativ | Kdo Co |
---|---|---|
3. pád | dativ | Komu Čemu |
4. pád | akuzativ | Koho Co |
5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
6. pád | lokál | O kom O čem |
Jak se ptame na 4 pád
Jedná se o takové předložky, které se pojí jak se třetím, tak se čtvrtým pádem. Ptáme-li se otázkou KAM, jako například do města, do školy, na stůl apod. , pak se nám pojí předložka se 4. pádem.
Jak poznat mě mně ve slovech
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Jak se píše Mě se líbí
Hlavně správné použití mně. Když napíšu “Mě se to líbí.", je to špatně, špatně, špatně. Má být “Mně se to líbí.".
Co je to Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval. Dochoval se v arménštině, latině, romštině a sanskrtu.
Co to je Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3. v pořadí (ptáme se komu, čemu). Často vyjadřuje adresáta u sloves se dvěma předměty (tj. přímým a nepřímým: dát / půjčit / poslat / říci…