Z jakých barev se skládá duha
Možná vás už i napadlo spočítat, kolik má barev. Ano, je jich šest. Směřují od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu, vždy ve stejném pořadí. Červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.
Co je na konci duhy
duha je optický úkaz, který vzniká lomem světla ve vodních kapkách a jeho následným rozpadem na barevné spektrum. Tvar oblouku pozorované duhy závisí na poloze slunce nad obzorem a poleze pozorovatele – například z balónu lze duhu spatřit jako kruh. Dá se tedy odvodit, že duha ve své kompletní podobě žádný konec nemá.
Jak jde po sobě duha
Při vzniku duhy tedy jde o to, že dešťové kapky rozkládají světlo Slunce na jednotlivé barvy s různou vlnovou délkou. Jejich pořadí je vždy stejné – uvnitř duhy se nachází fialová, pak následuje indigová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená.
Archiv
Jak vidět duhu
Pohneme-li se více, z téže krůpěje už neuvidíme barvu žádnou. Duhu můžeme spatřit jen když je Slunce nad obzorem do výše 42 stupňů. Těsně pod tímto úhlem je duha plochá, čím je Slunce níže, tím je oblouk širší.
Jak je barevná duha
Sluneční paprsky vstupují do kapek vody, přičemž se lámou na rozhraní vody a vzduchu a tímto způsobem se od sebe oddělí jednotlivé barvy a vytvoří se barevné spektrum. Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, tmavě modrá a fialová.
Kde začíná duha
Vždy je to tak, že střed duhy, Vaše oko a Slunce leží na přímce. To, že obvykle vidíte (na louce) jen oblouk a ne celou kružnici, je dáno tím, že "dole" prostě nejsou v příslušném směru kapky vody, na nichž duha vzniká. Díváte-li se z vrcholu kopce do údolí, kde je duha, vidíte z kružnice podstatně víc.
Co znamená dvojitá duha
„Pokud je množství kapek, na kterých se sluneční paprsky lámou a odrážejí, dostatečně vysoké a pokud je navíc sluneční svit dostatečně intenzivní, může být viditelná i tzv. sekundární duha,“ dodává hvězdárna. Dvojitá duha by se tedy dala popsat jako „duha na steroidech“.
Jak vypadá celá duha
Duha nejčastěji vypadá jako oblouk, ale není to tak vždy. Záleží na výšce Slunce nad obzorem a výšce pozorovatele. Když je pozorovatel třeba v balónu nebo letadle, může duhu spatřit klidně jako kruh. Jasnost duhy je přímo úměrná velikosti dešťových kapek – čím větší kapky, tím sytější jsou barvy duhy.
Odkud se bere duha
Duha je fotometeor (optický úkaz), projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Podobný úkaz může vzniknout i v drobných ledových krystalech v atmosféře.
Jak vypadá barva duhy
Mezi základní barvy duhy patří červená, oranžová, žlutá, zelená, tyrkysová, modrá a fialová. Pozorovatel jich ovšem na obloze může napočítat víc nebo mu některé barvy mohou chybět. Další možné barvy a odstíny vznikají skládáním a překrýváním těchto sedmi základních barev.
Jak a proč vzniká duha
Duhový oblouk se objevuje ve chvíli, kdy prší a vzápětí zasvítí sluníčko. Ve vzduchu totiž zůstávají drobné dešťové kapky, které se chovají jako malé hranoly a díky tomu rozkládají světlo na mnoho barev. Čím větší jsou kapky, tím je duha výraznější.
Kdy se dělá duha
Duhový oblouk se objevuje ve chvíli, kdy prší a vzápětí zasvítí sluníčko. Ve vzduchu totiž zůstávají drobné dešťové kapky, které se chovají jako malé hranoly a díky tomu rozkládají světlo na mnoho barev. Čím větší jsou kapky, tím je duha výraznější.
Jak vypadá duh
Otázka položená v názvu článku vám možná připadá hloupá – vždyť duhu zná přece každý a každý ví jak vypadá. Jde o nápadně zbarvený oblouk nacházející se na opačné straně oblohy než Slunce a vznikající lomem světla na vodních kapkách.
